Protože život je plný možností.

A taky významů, souvislostí a kontextů.

A ty máš stále a opakovaně možnost ptát se:

"Jaký je právě teď ten můj?"

Máš možnost rozlišovat a podle toho si vybírat.

Co je tvoje. Co není. Co možná nikdy nebylo. Co zároveň taky můžeš nechat úplně NEbýt.

Tak, aby to dávalo smysl tobě.

Protože na tobě záleží.

A protože být naživu ještě neznamená žít.

Je to reálný rozpoznaný život, který se přirozeně promítá do všeho, co je blízké člověku.

Do jeho identity, vztahů, věcí, prostoru a všeho, co svou přítomností ve světě tvoří.

Proto všechno, co tu je i záměrně není, se nese přesně v tomto duchu.